Ač se to nemusí zdát, města v podstatě nikdy nevznikala tak organicky, jak bychom si představovali. Ve skutečnosti jsou většinou výsledkem pečlivého plánování, které mělo často za cíl především usnadnit pohyb po něm. Není tedy divu, že byla téměř vždy koncipována s ohledem na tehdy nejpoužívanější typ dopravy, ať už to byly povozy, koňská spřežení nebo i jen nohy. A tak tomu je i dnes. To však znamená, že moderní města jsou projektována s tím, aby byla co nejpřívětivější automobilům. Co to ale přesně znamená?
V první řadě je to samozřejmě vzdálenost mezi oběma stranami ulice. Ta nyní musí být tak široká, aby se na ni vešla minimálně dvouproudá silnice, v zatížených lokalitách potom i čtyř- či dokonce šestiproudá. To si ovšem klade poměrně velké nároky na prostor. Důsledkem je, že chodníky jsou čím dál užší, neboť většina lidí se přepravuje autem. Jistě, poněkud to omezuje chodce, avšak to nikomu příliš nevadí.
Dále je to struktura budov. Ty musí vydržet neustálou dopravu, a tedy i konstantní drobné otřesy, které způsobuje. Je proto nutné, aby byly postaveny skutečně bytelně, navíc i tak, aby byl hluk pokud možno alespoň částečně odstíněn. Zvukové znečištění je ve městech problémem, který se však bohužel velmi často opomíná.
S automobily také souvisí dostatek parkovacích míst. Lidé potřebují mít kde svůj vůz odložit, často i na téměř celý den, pokud jsou v zaměstnání. Jistě, některé firmy mají pro zaměstnance vlastní parkoviště, ovšem těch není mnoho. Většinou zkrátka musíte někde zaparkovat, a město musí nabídnout dostatek takových míst. To se stává čím dál větším problémem se zvyšujícím se počtem aut.
Ačkoliv je však jasně vidět, že zdaleka ne všechny aspekty tohoto trendu jsou dobré, je potřeba si uvědomit, že je dnes v podstatě nezbytností. Bez takovéhoto plánování by byl totiž pohyb po městě mnohem náročnější, což nikdo z nás rozhodně nechce.