Kdo by neměl rád víno? Kromě zapřisáhlých pivařů snad každý. Zvlášť, když se v pracovním kolektivu naplánuje takový výlet do sklípku na jižní Moravě. To se kousnou i ti pivaři a prostě jedou stmelovat kolektiv. Ve sklípku jsem byla jednou a byl to opravdu zážitek. Velmi silný zážitek. Ale jak se říká, zážitek nemusí být hezký, stačí, když je silný. Byla jsem tehdy ve svazku se svým prvním manželem a jeho pracovní kolektiv se domluvil, že uspořádají výlet do sklípku. Já byla velice společenská, víno jsme měla ráda a chtěla poznat jeho kolegy, takže když přišel s touto nabídkou, rozhodně jsem byla nadšená a už se do sklípku těšila. On býval takový seladon, alkohol nikdy nijak moc nemusel, když už, spíš tedy pivo. Sklípková akce byla snad i zdarma, možná z nějakého fondu, takže kdo by nejel. Autobus nás po nekonečné cestě vyklopil v jihomoravské vesničce, kde nás na uvítanou čekal oběd. Byl to oběd bez výběru, všem to stejné a zarazila mne kombinace řízek a hranolky. Snad nějaká moravská specialita, my jako Středočeši na ni zvyklí nebyli, ale všichni jsme se s ní nakonec dobře popasovali. Po procházce jsme všichni vstoupili do sklípku.
Po představení sklípku s přednáškou a koštem jsme mohli zasednout ke stolům obloženým klobásami, sýry, okurkami, feferonkami a jinými pochutinami k vínu. A mohlo se pít, co hrdlo ráčilo. Já si vychutnávala ten skvělý mok a přitom se seznámila i s manželovými kolegy a jejich manželkami, nicméně okolo půlnoci jsem cítila, že je nejvyšší čas odejít.
Jenže v té době se má bývalá polovička právě rozjela, a protože už nebyly k zakousnutí žádné klobásky, rozhodl se zakousnout si všechny vajgly z popelníku. Zřejmě neutišil vzniklý hlad, takže ještě ohlodal svíčku, načež se uvolil k odchodu. Jen co jsme vystoupali schůdky a vyšli na ulici, padl mi obličejem přímo doprostřed silnice a už jsem s ním prostě nehnula. V hrůze, že ho za pár chvil přejede projíždějící auto, jsem se domohla jeho ručního odtahu na ubytovnu od jeho kolegů. Druhý den jsem ještě musela vydržet hrůznou cestu autobusem s plnými pytli zvratků a zařekla se, že už do sklípku nikdy, ale opravdu nikdy nevyrazím. Na víno jsem ale nezanevřela, raději si ho objednám a ono dorazí z Moravy za mnou, třeba víno z vinařství Škrobák.