S energií si vystačíme

To, že jsme ve spoustě odvětví jako Češi byli soběstační, není žádná novinka. Bohužel v posledních letech tomu tak už není, jsme stále více závislí na importu, a to především jídla. A to patřilo české zemědělství k těm, které dokázalo pokrýt naši spotřebu. Ale to je jen jedna oblast. Jak jsme na tom např. s výrobou energie? Dopadneme obdobným způsobem jako naše zemědělská výroba nebo si zcela vystačíme se svými zdroji ?

Jsme zvyklí na určitý komfort, který sebou přináší moderní život, s tím je spojena i naše potřeba si kdykoliv rozsvítit a mít napojeny spousty různých spotřebičů a jiných moderních vymožeností na zdroj energie. Tepelné zdroje zase využíváme hlavně v zimních měsících.
Hlavním zdrojem energie jsou především jaderné (podílí se třetinou) a hnědouhelné (podílí se skoro polovinou).

Energii v České republice vytváří kromě elektráren uhelných či jaderných, i větrné. Jaderné, ty tvoří více jak dvě třetiny a o zbylou část se postarají obnovitelné zdroje. Zatím si vystačíme sami a nějaká část může být dokonce i určena na export.
V posledních měsících výroba elektrické energie o několik málo procent vzrostla, ale zároveň s tím jsme jako odběratelé měli i větší spotřebu. Tomu by tak mělo být i do budoucna. Kolem 90 TWh dokáží elektrárny vyrobit během dvanácti měsíců, z toho se spotřebují dvě třetiny. Větší spotřeba energie má pozitivní vliv i na růst ekonomický. K hlavním odběratelům naší elektřiny patří naši východní sousedé – Slováci, ale také západní státy – Německo a Rakousko. Největšími našimi odběrateli jsou pak průmyslové závody, ty spotřebují necelou třetiny produkce, těsně za nimi jsme ji jako běžní odběratelé. Největším odběrem energie se může pochlubit kraj Středočeský, nejméně náročným je kraj Karlovarský.
Nezbývá než doufat, že i nadále si Česká republika udrží přední místo, co se týká soběstačnosti ve výrobě elektrické energie.